Tropická sauna s thrash metalovým soundtrackem

logo-ms-blueJak zní noví Trivium naživo s novým repertoárem a s novým bubeníkem, se mohli fanoušci bývalé federace přesvědčit první červencový den. Pražskou zastávku v klubu Rock Café otevřela přesně v osm hodin pražská formace Proximity. Ty jsem poprvé viděl v roce 2009 ve Zlíně jako předkapelu In Flames a už tehdy to nebyla náhoda, neboť kapela hodně čerpá ze švédské neothrashové scény a úplně nejvíc mi v jejich tvorbě rezonují žánrové jedničky Soilwork, nejen díky podobnému hlasovému projevu zpěváka, ale i díky šikovným kytaristům. Naopak u bubeníka bych si uměl představit více technických přechodů a basačka byla podobně jako u novějších představitelů daného žánru Sonic Syndicate jen na okrasu. Celkově ale příjemná muzika se silnými melodiemi, fungující fanouškovskou základnou i včera v Rock Café a velice slušný rozehřívač před hlavní hvězdou. Určitě se takto radši podívám na slušnou tuzemskou formaci, kterou mám šanci vídat znovu, než průměrný jednorázový zahraniční support, který si doveze headliner.

CITRON, PROXIMITY, FORREST JUMP, FREE FALL

Jedinou výjimkou tak byli úvodní PROXIMITY, se kterými jsem se seznámil před třemi lety prostřednictvím recenze k zatím poslednímu (a jedinému) albu Zero Point. Už tahle nahrávka, která byla logicky stěžejní i pro aktuální setlist, naznačila, že kapela má slušný potenciál, což se poměrně záhy projevilo například předskakováním před Waltari či In Flames. U druhých jmenovaných to byla volba velice trefná, neboť Proximity místy nenápadně, místy naopak docela okatě od těchto tvrdě melodických Švédů leccos odkoukali. Podle reakcí publika nebylo zcela jasné, zda to byla nejlepší volba pro fanoušky Citronu, potažmo Ládi Křížka. Pražáci to přece jen hrnuli v poněkud razantnějším duchu, opírajícím se o melodický death, respektive metalcore. Fanoušků v kotli tedy bylo požehnaně, jen jejich reakce nebyly zrovna dvakrát bouřlivé. Zda to bylo jen zmiňovaným horkem či poněkud tvrdším ražením samotné kapely, těžko říct. Pokud by se ovšem koncert uskutečnil při jiné příležitosti, v klidu by patrně fans nezůstali, neboť ta správná energie a drajv tomu určitě nechyběly, a na své si tak mohli přijít nejen příznivci zmiňovaných In Flames, ale i třeba takových Parkway Drive či Caliban, které jsem tam občas také zaslechl. Času nebylo nazbyt, a co se týče následné změny na pódiu, tu bych tipl minimálně na tuzemský rekord. Proximity ještě ani nebyli pořádně pryč ze scény a už tady byla předkapela číslo dvě. Poněkud ‚uhlazenější‘ a svým způsobem pro místní fans i stravitelnější se mohli stát právě následující crossoveroví FORREST JUMP z Bučovic. Celou recenzi najdete zde.

019_Proximity IMG_4005 MG_0990 013_Proximity
NOVINKY

PROXIMITY představují klip o lidech, kteří si hrají na bohy

Rok a půl po vydání debutového alba Zero Point (2012) je tu kapela Proximity s další porcí melodického metalu. Singl Playing God z na léto chystaného alba této pražské formace poukazuje na zasahování do svobody myšlení a rozhodování každého z nás.

„Ten klip je o lidech, kteří si hrají na bohy a zasahují do naší svobody. Chceme poukazovat na politické dění, vytrhnout lidi z letargie a lhostejnosti ve spojení s energií hudby. Chceme do nich vnést touhu po změně, po evoluci zezdola, nabádat je k boji a zapojení se do veřejného života. Chceme v lidech vzbudit naději,“ řekl Právu kytarista skupiny Petr Voháňka. Více.

logo

PROXIMITY JAKO SVĚTOVÁ KAPELA

Tahle česká kapela svoji práci bere opravdu vážně. Tvrdou a propracovanou muziku ve skladbě ‚Playing God‘ muzikanti ozdobili videoklipem, který snese srovnání se světovou špičkou. Není divu, že se tahle parta jako jedna z mála tuzemských loni propracovala na festival Brutal Assault. Více.

PROX1

RECENZE ZERO POINT

POZOR, POZOR!!! – zde najdete pár recenzí na album Zero Point. !

Muzikus:

Moderní metal po česku? Proč ne, zvlášť když se ho ujme tak schopná kapela jako pražští Proximity. Více.


Irockshock:

Pražští Proximity se poměrně úspěšně protloukají již osm let metalovým světem a kromě několika úspěchů v hudebních soutěžích se mohou nyní pochlubit i aktuálním albem Zero Point. Pokud se náhodou k někomu jméno kapely nedoneslo, určitě posluchačům nebudou neznámé formace, ze kterých pocházejí jednotliví členové. Najdeme zde zástupce například Egotrip, Dirty Game či AB Bandu.Více.


Fobiazine:

Přiznám se, že vyznat se v hudebním guláši na nové desce pražských PROXIMITY nebylo z počátku vůbec lehké. Při pár prvních posleších mi přišlo album hrozně roztěkané. Více.


HarMusicBase:

No, nebudu tvrdit, že je metalcore vyčerpán, ale přesycenost scény prostě začala být znát a tak se zrovna nové kapely mají problém uchytit, nebo na sebe alespoň upozornit. Více.


Rockmag:

Pražská Proximity na svojom novom albume Zero Point ukazuje možnosti moderného metal coru. Vo svojej tvorbe sa snažia pretnúť moderný metal s hardcorovým feelingom. Více.


Metalforever:

Tak tohle je praktický případ toho, k čemu může vést škatulkování. Může za to skutečnost, že klukům se naprosto precizním způsobem daří kombinovat nejen to, co otevřeně deklarují (corovou intenzitu, hrubé nasazení i náladotvorné samplové vsuvky), co by člověk vzhledem k jejich jinokapelním zkušenostem předpokládal (progresivní přemýšlivost a hráčskou vyspělost), ale i to, co jsem nečekal ani v nejmenším (silný cit pro výrazné – a někdy i pekelně chytlavé – melodie i melancholickou emotivnost). Více.


Marastmusic:

Dá se říct, že po obsahové stránce nemám Zero Point co vytknout, a tak album kromě pár detailů dělí od absolutního hodnocení snad jen slabší zvuk a produkce ze studia Šopa. Více.